Kdysi dávno, kdy v naší domácnosti
žily jenom kočky, nosila jsem oblečení, jaké jsem chtěla, podle
nálady, roční doby, příležitosti nebo momentálních hodnot
váhy a míry v pase. Od té doby se mnohé změnilo.
 |
| Šťastné štěně |
Když jsem vpadla do společenství
lidí a psů, pochopila jsem rychle, že některé druhy oblečení
jsou prostě v blízkosti psa totálně nevhodné. Například
silonky za 50,-Kč na mně jednou vydržely přesně tři minuty, než
se můj pejsek přišel přivítat, neb mě ty tři minuty neviděl.
Jeden radostný skok, tlapky dopadly na stehno pokryté pavučinkovou
látkou a bylo vymalováno. Když jsem se převlékla, už jsem si
dávala dobrý pozor, aby můj drahoušek nebyl v dosahu.
 |
| Netopýr křížený s králíkem |
V určitém období jsem jezdila ke
kamarádce za štěňátky. Machlat se s těmi roztomilými klubíčky
má úžasný terapeutický efekt, ale má to i vedlejší účinky.
Dokud jsou maličcí a sotva vidí, nejhorší, co by člověka mohlo
potkat, je nějaká ta počůraná nohavice, ale to je dost vzácné,
psí maminka se pravidelně stará o hygienu svých drobečků a
člověk může být celkem v pohodě. Ale pak nastane období
přikrmování, a tvorečkové ještě neví, že ta hmota se musí
polknout, i když neteče tak lehce jako mámino mlíko. Takže se ze
začátku krmí z ruky, a protože jsou to neposedové, záhy je kaše
nejen na rukou hodného člověka a na tlamičce těch miláčků,
ale i na jejich kožíšku, tlapkách a na našich kalhotách, botách
či ponožkách, prostě na všem, k čemu se ta roztomilá zvířátka
dostanou. Nu, a pejskové rostou, objeví nádheru skákání,
příjemnou konzistenci bláta a hrací možnosti hlíny, a je to
jasné. Jakýkoli kontakt s nimi vede k tomu, že ve výsledku
vypadáte jako někdo, kdo usilovně pracoval na zahradě, ale není
zrovna šikovný a blátem se obhodil i na zádech. Podobně pak
člověk vyhlíží i po cvičení a následné procházce po
cvičáku, protože je-li v oblasti jednoho kilometru čtverečného
jedna jediná kaluž, pejsáci se v ní vymáchají a pak jdou o
tomto fantastickém přírodním úkazu referovat svým páníčkům,
pokud možno co nejvíc kontaktně, aby nám nebylo líto, že jsme
si taky nelehli břichem do bláta.
Bohužel po cvičáku mnozí musíme
ještě honem něco nakoupit a nemáme kde se před tím uvést do
civilizovaného stavu. Takže všichni už máme zkušenost s
nákupem provázeným znechucenými pohledy jiných, značně
čistších zákazníků, případně už od vchodu se za námi
"nenápadně" plíží člen ochranky, protože vypadáme
jako někdo, kdo jde nakoupit za pět prstů krabičáky.
 |
| Fredík a Elinka chtějí dovnitř |
Moje gardéroba se tedy v poslední
době smrskla na tepláky, tričko a mikinu, a pokorně přiznávám,
že někdy v těch špiňácích musím i do hodiny, protože se
prostě nestihnu převléct. Ale můj pejsek to považuje za naprosto
nejvíc sexy oblečení a jakmile vidí, že se soukám do
zablácených tepláků, jeho nadšení nezná mezí. Jdeme přece
ven.
P.S.I Kamarádka kdysi nazvala svůj
nejoblíbenější oděv "elegantně oslintnuté rifle".
Dnes již chápu a nosím totéž. Je to naprosto nadčasová
klasika.
P.S.II I když se můj Fredík velmi
snaží obstarat mi neustále nové modní fleky, pro jistotu jsem si
pořídila i pejsáčka menší velikosti, aby obhospodařoval místa,
která jsou pro Fredíka přeci jen moc nízko. I uvítali jsme do
rodiny Elinku. (pro neznalé používám jméno Eleanor from Crescent
Road, rasa crossbreed teriér – zní to úžasně, ale je to prostě
štěně nalezenec na Obloukové ulici, jehož jeden z mnoha předků
byl nějaký teriér. Asi.)
Žádné komentáře:
Okomentovat