Dnes byl tak krásný den, že když se
pokusím ho popsat, budu soudnému člověku nutně připadat jako
blázen, který si něčeho ďobnul. Nicméně jsem tichý blázen,
mé šílenství nikoho neruší a mně bylo a je nádherně.
Začalo to ráno, po dlouhé době se
mi podařilo se slušně vyspat. Několik dní to bylo se spaním
špatné. Nejprve bylo horko k padnutí a mě nenapadlo si vyměnit
přikrývku za tenčí variantu, takže jsem sebou házela jak kapka
vody v rozpáleném omastku. Pak se někdo v rozhovoru zmínil, že
spí jen pod prostěradlem, a já konečně vytáhla ze skříně
tenkou přikrývku a
těšila se na příjemnější noc. Bohužel jsem tak učinila ve
chvíli, kdy se prudce ochladilo, a já se budila zimou. Dnes v noci
jsem tedy konečně vyladila přikrývku s okolní teplotou a
výsledek se dostavil.
Dopoledne jsem šla do města vyřídit
nějaké pochůzky. Počasí jak z nabídkového katalogu cestovní
kanceláře, lidé milí a vstřícní, chodila jsem po městě s blaženým úsměvem kuřáka hašiše. Občas takové raušové stavy mívám, jeden obzvláště
silný mě kdysi přepadl po shlédnutí filmu Pýcha a předsudek.
Byla jsem tehdy v takové euforii a náladě celý-světe-miluji-tě, že
jsem za sebou musela zanechávat růžově sladkou stopu. Touze objímat bezdomovce v metru jsem naštěstí odolala.
Dnes jsem potřebovala svou náladu nějak
materializovat. V květinářství měli přepravku se slunečnicemi.
Prodejnu jsem nejprve přešla, neboť jsem si byla vědoma svého
interního nařízení č. 357 „Nebudeš kupovat zbytečnosti“ (v
poslední době jsem poněkud provětrala účet a protože nejsem
Řecko, neočekávám, že mě bude někdo finančně sanovat). Jenže šedivá je teorie, zelený je strom života
a žluté jsou květy slunečnic – prostě jsem se vrátila a z
obchodu vyšla o 75 Kč chudší, zato o velmi uspokojující pocit
bohatší.
Večer jsem zavrhla zamýšlenou
návštěvu supermarketu a raději povečeřela mírně okoralý
chléb s medem. Koneckonců natvrdlý chleba miluju a v supermarketu
by mohli mít jiné květiny, po kterých by mé srdce mlékem a
strdím přetékající mohlo zatoužit. A určitě i leccos dalšího. Ale zítra jsou tady opět
Venkovské trhy, pevná vůle, prosím stůj při mně...
P.S.1 Psala jsem to včera. Venkovské trhy jsem ustála bez rozvratu svého konta.Hurá, hurá, hurá.
P.S.2 Na obrázcích je jedna a tatáž květina. Aby si někdo nemyslel, že za 75 Kč se dá pořídit půl pole slunečnic . :-)
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatBlažený úsměv kuřáka hašiše... nádherný to obrat...
OdpovědětVymazatjinak krásné zákoutíčko se slunečnicí...já si jednou koupila na zahrádku rovnou tři a do týdne mi je zbaštili slimáci... chápeš to?
Chápu. Slimáci totiž sežerou úplně všechno. Sežrali mi afrikány, ačkoli se tvrdí, že odpuzují škůdce. Zřejmě jen některé. Zasadila jsem si do záhonu bazalku, za pár dní zbyl jen oholený stvol. Koupila jsem novou v květináči a nechala ji na betonové terase, za chvilku opět jen ohyzdný pahýl. Takže teď už mám bazalku jen v kuchyni na okně.
OdpovědětVymazat