Je
léto, čas odpočinku, veder, dovolených, grilování, nových
zážitků, fajn zábavy s přáteli … nenapadá mě víc klišé
spojovaných s tímto ročním obdobím, ale určitě by se ještě
něco našlo. Pro mě je to doba, kdy mám nejen čas, ale i sílu
číst. Miluju knížky, ale během školního roku, kdy za týden
nestihnu přečíst ani páteční a sobotní noviny, které
odebírám, na knihy prostě nemám energii. Jednak padám do postele
úplně groggy a pak, když se ponořím do knihy, nevím, kdy
přestat, a nocovky si v plném pracovním týdnu fakt nemůžu
dovolit.
Takže
teď si to opravdu užívám. Volnější pracovní rozvrh nechává
energii potřebnou na čtení, ráno se budím brzy a je světlo,
takže můžu vzít knihu do ruky i před tím, než vstanu a rozjedu
svůj denní režim. Jen nesmím zapomenout, že přeci jen pracuji a
hlídat si čas, protože dnes ráno jsem se začetla a pak měla na
klasiku zuby-vlasy-oblečení asi osm minut. Přes den se taky najde
spousta volného času, takže můžu číst, číst a číst.
Začala
jsem knihou, kterou mi dovezla mladší dcera jako suvenýr ze
Skotska, The
Cat Who Went Up
the
Creek (česky Kočka, která věděla kudy kam) od Lilian Jackson
Brown. Pro mě novinka, ale autorka napsala přes dvacet knížek, a
protože inklinuju k jakémusi sbírání sérií, mám před sebou
dlouhou cestu, pokud se rozhodnu přečíst si všechno. Knihovna
není nafukovací, takže velmi vážně uvažuju o tom, že si na
podzim koupím čtečku e-knih, právě pro tyto případy knížek
na jedno použití, přečíst, užít si to a jít dál. Jinak se
moje knihovna brzy propadne o patro níž.
Další,
právě dočtená kniha, je Broken Harbor (česky Ztracený přístav)
od Tany French. Tu mám od kamarádky, která mě zásobuje novinkami
na knižním trhu, zejména detektivními a v angličtině. Má
úžasný přehled o nových knihách mnoha žánrů a pro naši
partu kamarádek funguje jako veřejná knihovna. Sejdeme se v
hospodě na pivo a víno, jedna přinese pár knížek na vrácení a
další si je zase odnese. Myslím, že musí mít rozpůjčovanou
půlku své knihovny. Já tu mám na poličce od ní ještě další
tři a toto léto je hodlám přečíst a vrátit. S nějakým
„půjčovným“ k tomu.
Kdysi
existovala edice Čtení na dovolenou. Knihy lehké na váhu i
obsahem. Prostě letní zábava k vodě, do autobusu nebo na pláž.
Nepotřebuji nutně speciální edici a pláž mi letos určitě
nehrozí, ale letní čtení si vzít nenechám. Takže zítra další
knížka. Jen ještě nevím, co to bude.
Tak takovou kamaradku bych si taky prala :-) ja ted ctu Vyhnani Gerty Snirch (uz podruhe) a i kdyz to neni letni oddychovka, tak doporucuju precist :-)
OdpovědětVymazatPřiznám se, že se věcem s touto tématikou vyhýbám. Nějak hrůzy války i po ní přesahují mé chápaní a moc mě ničí. Před lety jsem (taky v létě) přečetla Chlapec v pruhovaném pyžamu, je to příšerný příběh, ale to, že je vše viděno očima desetiletého chlapce, mi pomohlo to zvládnout. Stojí za to si to přečíst, ale zanechalo to ve mně takový vryp, že podruhé už to číst nechci. Teď jdu na Muž jménem Ove.
OdpovědětVymazatA příště si dám pozor, abych méně používala slovo "to" :-)
OdpovědětVymazat