Fredy, sucho a rozcupované noviny |
Léto budiž pochváleno, řekl klasik
a já s ním souhlasím. Léto je fajn. Ale v poslední době
nezaprší a nezaprší. Sudy na vodu prázdné, tráva se neobtěžuje
růst. Můj německý ovčák Fredy, který se přetransformoval na
norníka, se hrabáním nor ani neušpiní. Zahrada začíná
připomínat měsíční krajinu, samý kráter a prach.
Poslouchám předpovědi počasí s
dychtivostí prvňáčka zamilovaného do své paní učitelky. Pořád
hlásí přívalové deště, bouřky, ve zprávách už zmiňovali
kalamitní stavy, lidem živel ničil domy, komplikoval dopravu. A u
nás? Nic. Ani kapka. Ne že bych volala po přívalových deštích
a škodách na majetku. Koneckonců na zahradě pěstuji ponejvíce
plevel a kopřivy, a obému sucha zatím nijak neuškodila. Ale aspoň
trošička vody by byla příjemná. Pro změnu. Prosím, prosím.
Gejzír v domácím provedení |
Jela jsem autem z Olomouce a
poslouchala rádio – směrem na Prostějov průtrž mračen. V
Olomouci pršelo. Doma sudy suché jak britský humor.
A dnes najednou černo, uprostřed dne
jsme museli svítit. Že by bouřka? Už to takhle strašilo
několikrát a nic z toho nebylo....a pak prásk, obloha pustila
všechno, co v tu chvíli měla. Úctyhodné gejzíry z okapů
naplnily sudy během okamžiku. Konečně mám vodu na zalévání
své slunečnice.
Teď je večer a venku tiše šumí
déšť. Nic přívalového, jen takový ten zahradnický. Zítra asi
začne růst tráva. Kopřivy se zaradují a budou mít ještě víc
výhonů. Bršlice kozí noha vyžene na květ. Lopuch vypustí své
ostnaté kuličky a mě uvede do varu, čímž dostojí svému
lidovému názvu „babí hněv“. Takže zítra budu pracovat na
zahradě. Když to napíšu, je to závazek. Jen kdyby pršelo celý
den, tak závazek ruším. Koneckonců, i plevel má právo na
existenci, ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat