Fredíkův záznam jednoho výletu

Tento víkend jsem byl ve Znojmě. Tedy nevím, co to Znojmo je, ale moje panička to hodně říkala, tak to asi něco znamená. Pro mě to znamenalo, že mě strčila do auta, pak jsme dlouho dlouho jeli, a pak jsme dorazili do nějakého domu, kde si panička dala věci, nesměl jsem tam nic kousat a šli jsme ven.


Procházka byla bezva. Za tím domem totiž teklo spousty vody a já si mohl do té vody vlézt a ochladit se. Taky jsem si v tom skákal a lovil nějaké listí, prostě paráda. Jenže potom jsme šli pěšky hóóódně daleko, moc mě to nebavilo, jen cesta a nic zajímavého kolem, ale nakonec jsme došli na nějaké místo, kde bylo spousta jiných psů a dělali zajímavou věc. Všichni kousali do takového zlého pána, který na ně čekal schovaný a pak na ně zaútočil. Tedy já bych kousal taky, to mi věřte. ale mě panička za kousání dává pohlavek, kdežto tady pánečkové pejsky chválili. To jsem opravdu nechápal.




Pak jsme šli zpátky do toho domu, panička mi dala najíst, ale já neměl hlad a usnul jsem. Jen mi už musí vozit větší ručník, tenhle jsem měl jako štěně, a já už přeci nejsem žádné mrně, jsem velký pes.

Další den jsme zase jeli autem, nemám to moc rád, ale co se dalo dělat. Dojeli jsme tam, co včera ti pejsci kousali, zase jsme se na to dívali, docela mě to zajímalo. Někteří psi kousali fest, myslím, že až budu větší, taky to tak budu dělat. Ale pak už celkem nuda, lidi chodili se psy kolem dokola, všude bylo psů spousta, ale s žádným jsem si nesměl hrát, tak co to je za zábavu.

Najednou přišel velký podraz. Fakticky jsem nic zlého neudělal, nikoho jsem nekousl, nedrápl, choval jsem se jako vzorný pejsek a panička mě zavřela za mříže. Jako nějakého zločince. Pomstil jsem se aspoň tím, že jsem se bránil, a jak se snažila mě tam nacpat, praskla jí sukně od pasu až dolů. Cha, to má za to...
Naštěstí si pak pro mě zase přišla, a už měla jinou sukni.

Taky jsem tam potkal svého tátu Ogira. Krásný pes, taky budu jednou takový. Jen se ke mně moc neměl, asi se s mámou pohádal či co. Ale jsem rád, že jsem ho viděl. Parádně kousal toho zlého chlapa, lidi mu tleskali, prostě mám svůj mužský vzor.

Večer jsem dostal večeři s ostatními velkými psy, moc jsem neměl hlad, tak jsem s tím otálel, a najednou mi teta Odetta sežrala celou večeři, jen to hvízdlo. Ještě že táta Ogir tam nechal v misce nějaké dospělácké granule, tak jsem mu je zase zblajzl já.


Nakonec jsem v tom cizím domě padl jako zabitý a byl jsem rád, že panička šla na večerní procházku sama. To už by bylo na mě moc. Jsem fakt ještě štěně.




Klubová výstava vítězů německých ovčáků, Znojmo, Dobšice, 15. - 16.8.2015