Nejsem líná, jsem nemocná

Sobota ráno

Potřebuji posekat zahradu. Takže celý den koukám na netu na jednu sezónu Sběratelů kostí. Pak už je mi to trapné, tak umyju nádobí, dám prát pračku, uklidím obyvák. Stále potřebuji posekat zahradu, ale už je večer, přece nemůžu obtěžovat sousedy. Další den je neděle, v neděli zásadně nesekám,je to hlučné, nemám ráda, když to dělají jiní, tak to nebudu dělat já. Od pondělka do pátku pracuju od rána do večera, zahrada počká.

Další sobota

Potřebuji posekat zahradu. Ale jedu ke kamarádce, návštěva je plánovaná už dlouho, přeci to neodvolám jen kvůli tomu, že je hezky a tráva roste jako kdybych ji hnojila, což už jsem skutečně dlouho neudělala. Vracím se pozdě odpoledne, to už nemá cenu nic začínat. Další den je neděle, to se opravdu nehodí sekat zahradu. Od pondělí do pátku klasika pracovního nasazení.

Třetí sobota

Potřebuji posekat zahradu. Ta začíná připomínat louku, jaké si pamatuji z dětství, samý květ. Bohužel v pátek pršelo, všechno je mokré a vypadá to, že bude pršet znovu. Zatažené počasí vybízí ke sledování seriálů. Výborně se u toho spí. Trávě se to moc líbí a vyloženě prospívá. Další den je neděle, je hezky, ale je to prostě neděle. Pondělí až pátek práce.

Čtvrtá sobota

Zahrada potřebuje kombajn. V trávě by se schovalo i dítě. Ale je třeba uvařit oběd, uklidit v kuchyni, po obědě siesta... A je horko. Soused seká zahradu. Není to inspirativní, je to otravné. Připomíná mi, že moje louka čeká. Přemýšlím, jestli vůbec půjde posekat naší sekačkou, určenou k údržbě anglických trávníků. Nemám anglický trávník.

V pět odpoledne mě přestane bavit dívat se na reprízu reprízy reprízovaného seriálu z osmdesátých let. Vypnu televizi v polovině repliky hlavního hrdiny. Dojdu pro sekačku a posekám zahradu.

Jedna hodina a 45 minut práce.

Dívám se na další díl něčeho, co je už jsem viděla. Pocit uspokojení je nezměrný. Zahrada vypadá, jako bych ji zametla. Konečně vynikly nádherně rozkvetlé pivoňky, které byly doteď utopené ve vzrostlé trávě. Kdykoli se podívám z okna, je mi nádherně. Nemohla jsem to udělat před měsícem? Nebyla by to taková dřina, trvalo by to kratší dobu, nestresovala bych se celý měsíc myšlenkou, že mám něco udělat a nedělám to. Ale bohužel, tohle se mi stává často. Prý je to nemoc. Jestli ano, mám ji chronickou.

Uběhl týden. Hodně pršelo, ale bylo teplo. Potřebuji posekat zahradu.

Prokrastinace je výrazná a chronická tendence odkládat plnění (většinou administrativních či psychicky náročných) povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. /zdroj cs.wikipedia.org/