neděle 14. února 2016

Padesát odstínů ... mého pejska

Fredy destruktor
Za drahé peníze lze v obchodě zakoupit přístroj, který vám smáčkne pet-láhev do malého objemu. Také existují skartovačky a další zařízení na rozšmelcování čehokoli. My nic takového nepotřebujeme. Máme pejska, mezi jehož velké zábavy patří kousání plastových lahví do placata, rozžvýkávání a trhání hader na malé kousky, a pak samozřejmě ekologická likvidace čehokoli papírového. Například kartonová krabice zabere po takové akci mnohem méně místa, že.

Fredy zlatíčko
Občas není den zrovna růžový a je mi těžko nebo jsem protivná. A na to moje dcera říká:“Běž si pohladit pejska!“ Musím říci, že to funguje. Moje zlatíčko se nechá drbat, jemu to dělá dobře, mně to dělá dobře a pak je zase dobře.

Fredy puberťák
Mám doma půboše. Zkouší, co si může dovolit, pracuje jen za pamlsek a bez něj se na povel loudá, aby se teda neřeklo, bez nadšení, protože proč jako, ne? Si pro ten balon dojdi sama, když sis ho tam hodila. A proč dělat „ke mně“, když mě vidíš a evidentně nedělám nic špatného. Pro mě to znamená být důsledná, a to teda sakra bolí. Trvat na tom, co řeknu, a nemávnout nad tím rukou. Ach jo, u chlapů je prý puberta doživotní, tak jen tiše doufám, že u psů ne.

Fredy vzorný pejsek
Občas jedeme na návštěvu k mé mamince, babičce nebo rodičům mého muže. Fredík si očichá nové místo a pak se způsobně svalí na svou deku a většinou spí. Připomíná mi mé dcery, když byly malé, které se na návštěvách chovaly úžasně, po prázdninovém pobytu u švagrové mi tato nadšeně chválila ty skvělé holčičky, které po sobě uklízely, oblečení skládaly na hromádky a ptaly se, jestli něco nepotřebuje. Myslela jsem, že u ní byly nějaké jiné děti, ale fakt, jednalo se o ty moje. Doma by je člověk většinou zabil, ale na návštěvě vzorné. Vyhodnotila jsem to jako lepší variantu než kdyby to bylo opačně a nakonec jsem tomu i byla ráda. Fredy se chová podobně.

Fredy znuděný
Jen ta návštěva nesmí trvat dlouho. Jako malé dítě, které se probudí dorůžova osvěžené odpoledním šlofíčkem, chce něco dělat a jasně dá najevo, že jsme si už přece museli všechno říct, že už stačilo a jdeme. Jakmile dojdou piškoty určené k pacifikaci nedočkavce, které nám poskytnou malý odklad, nevyhnutelně se musíme sbalit a jít. V podstatě i to je dobré, aspoň neotravujeme na návštěvách moc dlouho a hostitelé se nemusí nenápadně koukat na hodiny, kdy už se konečně zvedneme.

Fredy hajzlík
Doma si ráda po obědě zdřímnu. Pejsek je také ochoten dát si šlofíka, ale hodinka jasně stačí a pak už je to ztráta času. Takže nejprve něžně oblíže obličej a pokud si vezmu počítač, že prodloužím svou siestu koukáním na nějaký ten seriál, je mi jasně naznačeno, že toto ne. Nejprve si sedne a poštěkává, když to nepomůže, s velmi lišáckým výrazem začne okusovat gauč. To má vyzkoušené, že mě zaručeně postaví na nohy velmi rychle. A když už jsem na nohách, tak se přece můžu obléct a jít s pejskem ven.


Fredy chcíplý pes
Tento odstín je můj nejoblíbenější. Přijdeme z procházky, Fredy vypije misku vody, zkusí, jestli ze mě nekápne nějaká dobrota, protože dvě kapsy pamlsků zkonzumované na procházce za nejrůznější cviky už jsou promlčené, a když nic, tak se svalí tam, kde zrovna jsem a spí. Miminko moje čtyřicetikilové.


Není to padesát, ale to už by nikoho nebavilo. Ostatně myslím, že ani Grey jich tolik neměl.